Knižní publikaceComputational Stylistics in Poetry, Prose, and Drama
This volume responds to the current interest in computational and statistical methods to describe and analyse metre, style, and poeticity, particularly insofar as they can open up new research perspectives in literature, linguistics, and literary history. The contributions are representative of the diversity of approaches, methods, and goals of a thriving research community. Although most papers focus on written poetry, including computer-generated poetry, the volume also features analyses of spoken poetry, narrative prose, and drama. The contributions employ a variety of methods and techniques ranging from motif analysis, network analysis, machine learning, and Natural Language Processing. The volume pays particular attention to annotation, one of the most basic practices in computational stylistics. This contribution to the growing, dynamic field of digital literary studies will be useful to both students and scholars looking for an overview of current trends, relevant methods, and possible results, at a crucial moment in the development of novel approaches, when one needs to keep in mind the qualitative, hermeneutical benefit made possible by such quantitative efforts.
- Current approaches in Digital Literary Stylistics of poetry, drama and narrative
- Computational literary analysis and generation
- Digital Humanities and Computational Humanities applications to literary studies
Tackling the Toolkit: Plotting Poetry through Computational Literary Studies
In Tackling the Toolkit, we have chosen to focus on the methodological innovations, challenges, obstacles and even shortcomings associated with applying quantitative methods to poetry specifically and poetics more broadly. Using tools including natural language processing, web ontologies, similarity detection devices and machine learning, our contributors explore not only metres, stanzas, stresses and rhythms but also genres, subgenres, lexical material and cognitive processes. Whether they are testing old theories and laws, making complex concepts machine-readable or developing new lines of textual analysis, their works challenge standard descriptions of norms and variations.
Versification and Authorship Attribution
Contemporary stylometry uses different methods to figure out a poem’s author based on features like the frequencies of words and character n-grams. However, there is one potential textual fingerprint it tends to ignore: versification. Using poetic corpora in three different languages (Czech, German and Spanish), this book asks whether versification features like rhythm patterns and types of rhyme can help determine authorship. It then tests its findings on two real-life unsolved literary mysteries. In the first, we distinguish the parts of the verse play The Two Noble Kinsmen written by William Shakespeare from those by his co-author, John Fletcher. In the second, we seek to solve a case of suspected forgery. How authentic was a group of poems first published as the work of the 19th-century Russian author Gavriil Stepanovich Batenkov?
Nerudův verš
Básnické dílo Jana Nerudy je v knižní studii Nerudův verš podrobeno systematickému rozboru, který zahrnuje čtyři základní oblasti versologického výzkumu: metriku, rytmiku, strofiku a rým. Výklad postupuje chronologicky – jeho osu tvoří sled Nerudových básnických knih od prvotiny Hřbitovní kvítí (1858) po dvojici posmrtně vydaných sbírek – Zpěvy páteční (1896) a Knihu epigramů (vydána až 1956). V každé sbírce jsou podrobně charakterizovány veršové struktury a konfigurace, jejich vzájemné vztahy a vazby ke strukturám jiného řádu (žánr, téma, kompozice aj.). Monografii doplňují souborné metrické a strofické tabulky.
Quantitative Approaches to Versification
This volume presents a wide range of quantitative approaches to versification. It comprises various methodological perspectives ranging from simple descriptive statistics to advanced machine learning methods (such as support vector machines, random forests or neural networks) as well as material covering a large span of time and languages: from very ancient versifications (Sumerian, Akkadian, Hittie; Ancient Greek), through medieval (Old English, Old Icelandic, Old Saxon) and Renaissance verse to modern experiments (free verse, concrete poetry); from English and Russian through Spanish and German to Portuguese and Catalan. Not only written, but also spoken poetry has been analyzed.
Kapitoly z korpusové versologie
Kapitoly z korpusové versologie jsou výstupem dlouhodobého projektu zaměřeného na výzkum českého verše 19. století a navazuje na práce Miroslava Červenky a Květy Sgallové. Kromě analýzy vybraných rytmických charakteristik a jejich spojitosti s dobovými poetikami je pozornost věnována komplexní charakteristice rytmického stylu veršovaného textu. Kniha se materiálově opírá o Korpus českého verše a je založena na sledování měřitelných charakteristik textů.
Prozodické spisy raného obrození
Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798; vychází česky poprvé), které položilo základy sylabotónické reformy českého verše. Druhým textem souboru je spis Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) Pavla Josefa Šafaříka a Františka Palackého, který je vášnivou polemikou s Dobrovského sylabotónismem a jeho realizací v poezii puchmajerovských básníků ve jménu (obnovené) časomíry. Soubor uzavírá doposavad přehlížený spis Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozódii (1820) Šebestiána Hněvkovského, představující obranu puchmajerovské generace a zároveň pokus o syntézu obou protikladných postojů. Vydávané texty jsou vybaveny komentářem a vysvětlivkami a doplněny slovníkem základních symbolů a pojmů z teorie verše.
Báseň a počítač
Báseň a počítač – jde takové spojení vůbec dohromady? Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici – velmi plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače pomáhaly zpracovávat velké datové soubory. Novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta, období prudkého nástupu výpočetní techniky a jejího ovládnutí světa. Literární texty dnes již existují v elektronické podobě a právě k tomu se váže využití počítačů v literární vědě. Brožura mapuje, co všechno se s nimi dá za využití moderní výpočetní techniky dělat. Seznámí čtenáře s aplikacemi pro zpracování textů, jako jsou Databáze českých meter, Gunstick, Eufonometr, Hex či Frekvenční slovníky.
Tištěná verze je k dispozici zdarma v knihkupectví Academia.
Úvod do teorie verše
Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické východisko tvoří soustavné přihlížení k jazykovým předpokladům, srovnávání veršované a neveršované řeči či veršované řeči a teoretického modelu. Publikace zahrnuje všechny základní oblasti teorie verše: prozódii, rytmiku, metriku, rým a strofiku. Autoři metodologicky vycházejí z domácí tradice českého strukturalismu a neostrukturalismu, ale přijímají podněty i z ruského formalismu a tzv. ruské školy, z prací vzniklých v rámci mezinárodního projektu Słowiańska metryka porównawcza, americké generativní metriky či francouzské strofiky. Publikace vznikla souběžně s prací na projektu automatické analýzy českého verše. Autoři tak již mohli využít část Korpusu českého verše a opřít svoje teze o statisíce analyzovaných veršových jednotek.
Nástin dějin evropského verše
Nástin dějin evropského verše je knihou zcela výjimečnou – jedná se o první pokus komparativně postihnout dějiny evropského verše. Práce nezabírá jen široký geografický prostor (v potaz je vzato 30 jazyků), ale je cenná i svým rozměrem časovým – věnuje se evropskému verši od jeho počátků v antice až k volnému verši XX. století, resp. k experimentální poezii 50.-70. let.
Dějiny verše nepředstavují uzavřenou oblast dostupnou jen úzkému okruhu odborníků – dějiny verše jsou dějinami poezie. Snaha po zpřístupnění této oblasti co nejširšímu okruhu odborníků (literárních vědců, literárních historiků, folkloristů, jazykovědců, kulturologů), ale i všem těm, kdo se o poezii hlouběji zajímají, je vedena přesvědčením, že odhlížením od formy básnického díla přicházíme o kus kulturního (a v tomto případě celoevropského) dědictví.
Gasparovova monografie si klade za cíl ukázat, že dějiny evropského verše nejsou oddělenými dějinami jednotlivých literatur, ale že se jedná o živý, vyvíjející se organismus, vzájemně propletenou tkáň. Geneze jednotlivých meter je pro Gasparova příležitostí vydat se na vzrušující pouť Evropou a staletími a poskládat doposud roztříštěnou mozaiku faktů.
Kniha je cenná také tím, že obsahuje celou řadu konkrétních ukázek a bibliografii k jednotlivým národním literaturám. Pro českého čtenáře jsou zajímavé také kapitoly o českém verši, které zařazují naši literaturu do širšího celoevropského kontextu.
Česká literatura 60/3: versologie
Záměrem čísla bylo ukázat, že versologická bádání v Čechách pokračují, a naznačit, kterým směrem se ubírají. Protože je rozsah časopisu omezený, nepředstavuje tematické číslo současnou českou versologii v její rozmanitosti a celistvosti. Versologie má pověst exaktní a popisné disciplíny, v jejíchž článcích se to hemží čísly, rovnicemi, grafy a tabulkami. Jistá snaha po exaktnosti je pro slovanskou a část americké versologie 20. století opravdu příznačná, uvážíme‐li však, jaké problémy a výzvy přináší nutnost zpracování obrovského materiálu, pak to byla cesta nezbytná. Nechtěli jsme ale vytvořit ezoterické číslo pro versology, které si kromě přispěvatelů přečte už jen redakce, chtěli jsme naopak představit versologii jako rozmanitou oblast zkoumání, jejíž závěry mohou zaujmout širší literárněvědné publikum. Čtenářům proto nabízíme kromě úvah teoretických (Plecháč) především práce z oblasti historické metriky (Sgallová, Říha, Dobiáš) nebo obecně metodologickou úvahu (Šapir) či příspěvek, který na řeč, a potažmo verš, pohlíží z perspektivy fonetické (Palková).
Články 
