cs| en

Publikace

Výzkum » Publikace
Knižní publikace

Kapitoly z korpusové versologie

PLECHÁČ, P. – KOLÁR, R. (Praha: Akropolis 2017)

Kapitoly z korpusové versologie jsou výstupem dlouhodobého projektu zaměřeného na výzkum českého verše 19. století a navazuje na práce Miroslava Červenky a Květy Sgallové. Kromě analýzy vybraných rytmických charakteristik a jejich spojitosti s dobovými poetikami je pozornost věnována komplexní charakteristice rytmického stylu veršovaného textu. Kniha se materiálově opírá o Korpus českého verše a je založena na sledování měřitelných charakteristik textů.

Kniha na webu nakladatelství »

Doprovodný web ke knize (grafy, zdrojová data) »

Prozodické spisy raného obrození

ŘÍHA, J. (ed.) (Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2015)

Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798; vychází česky poprvé), které položilo základy sylabotónické reformy českého verše. Druhým textem souboru je spis Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) Pavla Josefa Šafaříka a Františka Palackého, který je vášnivou polemikou s Dobrovského sylabotónismem a jeho realizací v poezii puchmajerovských básníků ve jménu (obnovené) časomíry. Soubor uzavírá doposavad přehlížený spis Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozódii (1820) Šebestiána Hněvkovského, představující obranu puchmajerovské generace a zároveň pokus o syntézu obou protikladných postojů. Vydávané texty jsou vybaveny komentářem a vysvětlivkami a doplněny slovníkem základních symbolů a pojmů z teorie verše.

Kniha na webu nakladatelství »

E-kniha »

Ukázka »

Báseň a počítač

IBRAHIM, R. – PLECHÁČ, P. (Praha: Academia 2014)

Báseň a počítač – jde takové spojení vůbec dohromady? Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici – velmi plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače pomáhaly zpracovávat velké datové soubory. Novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta, období prudkého nástupu výpočetní techniky a jejího ovládnutí světa. Literární texty dnes již existují v elektronické podobě a právě k tomu se váže využití počítačů v literární vědě. Brožura mapuje, co všechno se s nimi dá za využití moderní výpočetní techniky dělat. Seznámí čtenáře s aplikacemi pro zpracování textů, jako jsou Databáze českých meter, Gunstick, Eufonometr, Hex či Frekvenční slovníky.

volně ke stažení »

Tištěná verze je k dispozici zdarma v knihkupectví Academia.

Úvod do teorie verše

IBRAHIM, R. – PLECHÁČ, P. – ŘÍHA, J. (Praha: Akropolis 2013)

Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické východisko tvoří soustavné přihlížení k jazykovým předpokladům, srovnávání veršované a neveršované řeči či veršované řeči a teoretického modelu. Publikace zahrnuje všechny základní oblasti teorie verše: prozódii, rytmiku, metriku, rým a strofiku. Autoři metodologicky vycházejí z domácí tradice českého strukturalismu a neostrukturalismu, ale přijímají podněty i z ruského formalismu a tzv. ruské školy, z prací vzniklých v rámci mezinárodního projektu Słowiańska metryka porównawcza, americké generativní metriky či francouzské strofiky. Publikace vznikla souběžně s prací na projektu automatické analýzy českého verše. Autoři tak již mohli využít část Korpusu českého verše a opřít svoje teze o statisíce analyzovaných veršových jednotek.

Kniha na webu nakladatelství »

Ukázka »

Nástin dějin evropského verše

GASPAROV, M.; přeložil R. Ibrahim a A. Machoninová (Praha: Dauphin 2012)

Nástin dějin evropského verše je knihou zcela výjimečnou – jedná se o první pokus komparativně postihnout dějiny evropského verše. Práce nezabírá jen široký geografický prostor (v potaz je vzato 30 jazyků), ale je cenná i svým rozměrem časovým – věnuje se evropskému verši od jeho počátků v antice až k volnému verši XX. století, resp. k experimentální poezii 50.-70. let.

Dějiny verše nepředstavují uzavřenou oblast dostupnou jen úzkému okruhu odborníků – dějiny verše jsou dějinami poezie. Snaha po zpřístupnění této oblasti co nejširšímu okruhu odborníků (literárních vědců, literárních historiků, folkloristů, jazykovědců, kulturologů), ale i všem těm, kdo se o poezii hlouběji zajímají, je vedena přesvědčením, že odhlížením od formy básnického díla přicházíme o kus kulturního (a v tomto případě celoevropského) dědictví.

Gasparovova monografie si klade za cíl ukázat, že dějiny evropského verše nejsou oddělenými dějinami jednotlivých literatur, ale že se jedná o živý, vyvíjející se organismus, vzájemně propletenou tkáň. Geneze jednotlivých meter je pro Gasparova příležitostí vydat se na vzrušující pouť Evropou a staletími a poskládat doposud roztříštěnou mozaiku faktů.

Kniha je cenná také tím, že obsahuje celou řadu konkrétních ukázek a bibliografii k jednotlivým národním literaturám. Pro českého čtenáře jsou zajímavé také kapitoly o českém verši, které zařazují naši literaturu do širšího celoevropského kontextu.

Kniha na webu nakladatelství »

Česká literatura 60/3: versologie

IBRAHIM, R. (ed.) (Praha: Ústav pro českou literaturu 2012)
Třetí číslo letošního ročníku České literatury je věnováno teorii verše. Vzhledem k tomu, že vychází v roce nedožitých osmdesátin Miroslava Červenky (1932–2005), jednoho z nejvýznamnějších českých versologů 20. století a dlouholetého šéfredaktora tohoto časopisu, chceme jím zároveň uctít jeho památku a připomenout trvající aktuálnost jeho díla.

Záměrem čísla bylo ukázat, že versologická bádání v Čechách pokračují, a naznačit, kterým směrem se ubírají. Protože je rozsah časopisu omezený, nepředstavuje tematické číslo současnou českou versologii v její rozmanitosti a celistvosti. Versologie má pověst exaktní a popisné disciplíny, v jejíchž článcích se to hemží čísly, rovnicemi, grafy a tabulkami. Jistá snaha po exaktnosti je pro slovanskou a část americké versologie 20. století opravdu příznačná, uvážíme­‐li však, jaké problémy a výzvy přináší nutnost zpracování obrovského materiálu, pak to byla cesta nezbytná. Nechtěli jsme ale vytvořit ezoterické číslo pro versology, které si kromě přispěvatelů přečte už jen redakce, chtěli jsme naopak představit versologii jako rozmanitou oblast zkoumání, jejíž závěry mohou zaujmout širší literárněvědné publikum. Čtenářům proto nabízíme kromě úvah teoretických (Plecháč) především práce z oblasti historické metriky (Sgallová, Říha, Dobiáš) nebo obecně metodologickou úvahu (Šapir) či příspěvek, který na řeč, a potažmo verš, pohlíží z perspektivy fonetické (Palková).

obsah čísla »

Články
Prezentace
Tyto stránky byly vytvořeny s podporou Grantové agentury ČR v rámci projektů P406/11/1825 (Dějiny a teorie českého verše 19. století) a 17-01723S (Stylometrická analýza básnických textů) a s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné instituce 68378068.
© 2017 Petr Plecháč